Mě ani tak nevadí ty kamarádky, těm jsem ochotná to vysvětlit. Zpočátku si myslely, že ještě změním názor, ale když se tak nestalo, akceptují to.
Spíš mi vadí cizí lidé. Nechci, aby se to pokaždé zvrtlo do konfliktní situace, ale na druhou stranu nehodlám před dítětem lhát jako že možná atd. Za nějakou dobu to začne chápat a nechci jí v hlavě dělat zmatek.
Ta tolerance opravdu moc není. Skoro bych řekla, že se vícečetná rodina bere jako "morální povinnost" nebo standart či co. U nás je hlavní důvod zdravotní, ale nehodlám to vyprávět kdekomu na ulici. A co kdybychom se tak rozhodli bez existence "pádného důvodu"? To by nám snad utrhli hlavu, nebo co?