Evo., myslím, že to bereš za špatný konec - myslím to s tou tříkolkou a k tomu tvůj komentář, že se jedná o vyhrožování, tudíž to není to pravé ořechové. To není vyhrožovování - to je stanovený trest pro případ, že po sobě neuklidí. Není přece možné, aby ty jsi na svoje dítě byla stále milá a on klidně mohl být i nadále spratek, aniž by to mělo důsledky. Zkrátka - ty se budeš chovat takhle, dobře, já na tebe nebudu milá a nebereme tříkolku/nejdeme ven atd., nezasloužíš si to. Myslím, že to moc analyzuješ, abys náhodou nebyla špatná matka, což dělá víc škody než užitku. A ještě jedna věc - nezlepší se to, dokud se ti nebude dařit si prosadit svou. (Právě i za pomoci těchto trestů - nepůjde se ven, nedostaneš do té doby najíst atd.) Přijde mi, že se sebou necháváš dost mávat, na to pozor. Knížky od Jiřiny Prekopové, jak už tu byly zmiňované, si určitě přečti. Mmch - vůbec bych mu nedovolila rozhazovat a ničit ty věci - na to bych taky vymyslela nějaký trest (nevím, třeba uklidit to a pak zavřít v pokoji, kde by byl sám, nebo zabavení nějaké oblíbené hračky, nejde s náma ven, něco takového, vhodného) a dotáhla to do konce. A zcela upřímně - to co popisuješ je strašný.