Hmm, to zni jako dost tezka situace, ale lepsi ji zacit resit ve trech nez ve ctyrech letech (nebo pozdeji).
Ja bych asi navrhovala zavest nekolik zakladnich pravidel:
- absolutne zamezit pristup ke vecem, se kterymi muze udelat nesnesitelnej neporadek (pradlo, smeti). Proste se k nim NESMI dostat. To prece zaridit jde ;-) Ty odpadky se daji vynest i nekdy jindy, nebo pradlo se povesi az bude dite z dosahu.
- na hrani jsou hracky, nebo veci k tomu povolene, a docasny neporadek se s nima udelat MUZE. Jednou denne se pak MUSI uklidit, samozrejme spolecne s rodici.
- poslechnout MUSI. Proste MUSI. Rodic NESMI ustoupit. Treba v situaci "pujdem na kolotoce, az to tady spolu hezky uklidime". Ne? No tak se nikam nejede. Ale skutecne se nejede, i kdyz to znamena 30 minutovou histerickou rvouci scenu a pobyt za slunecniho odpoledne doma, proste JA jsem rekla NE a mela jsem k tomu padny duvod. (Pozor ale nelze rikat NE kazdy kravine...)

Osobne mne napada jako pricina tohohle chovani, ze zarli na miminko. Asi bych tedy s nejvetsi prioritou resila ten problem zarleni a az pak dusledky.

Jenom pro doplneni obrazku ;-) mam docela tvrdohlave a uminene a taky (drive) vztekajici se dite, ale tyhle pravidla v obdobi klasickeho vzteku (2-3 roky) vice mene fungovali. Dite nebiju, neplacam, nesmykam atd., nikdy a za zadnych okolnosti. Jsem ale jeji matka, cili MUSIM mit nad ni v konecnem dusledku prevahu.