Dcera prisla, kdyz mi bylo 33 a manzelovi 37.

V puberte nikdy nevic, z ceho te tve kvitko obvini, takze muzu byt moc mlada nebo moc stara, tam mi asi ditko setrit nebude.

Realita je takova, ze mam vetsi strach o sve zdravi a zdravi meho muze, abychom dceru vychovali a nemuseli resit velke zdravotni problemy. Myslim, ze v 25 bych takto neuvazovala.

Dalsim minusem jsou prarodice, kteri jsou take starsi a je to znat. Mozna se jednou budu muset starat zaroven o ne a zaroven o dceru. Nedovedu si ale potom predstavit, jak u toho jeste budu chodit do prace.
A to bysme chteli dceri poridit sourozence, ted nam je 36 a 40.

Kdybych mela volit znovu, tak mam deti do 30. A mohla jsem - manzela jsem si brala v 26, ale porad se dite vedome oddalovalo. Potom byly i problemy s tehotenstvim.

Jinak asi tak pul roku po porodu je nejlepe si skutecne nekolikrat zopakovat pri dekpach, ze je to stav po porodu a za rok bude lip. A ono bude