Trochu sonduju, jestli by někdo chtěl kocourka. Jen do dobrých rukou do klidného prostředí. Nemá rád děti, které ho honí po všech čertech.Naše děti si ho víceméně nevšímají, protože s ním žijí od narození. Je vykastrovaný, šestiletý, čistotný, přítulný s pp. Zvyklý na život v bytě. Venku se bojí. Na další kočku je zvyklý, měli jsme ještě před rokem kočky dvě. Když je na hlídání u tchýně, tak se bezproblému snese i s její kočkou.Syn má zjištěnou alergii na kočku . Náš byt je malý, nelze mít kočku jen v kuchyni. Ještě přemlouváme všechny v rodině, aby si ho vzali, tak se třeba s kocourem nebudeme muset loučit na trvalo. Je tady někdo, kdo měl podobný problém? jak jste to řešili? Nechce se mi dávat "člena rodiny" někomu cizímu, ale tak nějak to vidím jako nejpravděpodobnější možnost.