my ne s premiantkou, ale s tichým, našlapujícím nenápadným a zasněným hochem.... šílencem do matiky.

Vzápětí s dalším, co se projevoval dost ostře běžně. Máme dva syny, divné je, že na introverta si netroufnou ani starší spolužáci, extrovert je oblíbený terč.

Paní učitelka se dost divila, že ten nenápadný Martínek - tomu stačila domluva od učitelky - a vzápětí, že ten nápadný Petr a kam až zašel.... Vyřešila velký kus sama, nápadný Petr to zkusil i mimo školu, při odchodu ze školy ...

... měl docela smůlu, seděla jsem v jiném autě a fakt jsem letěla rychleji než světlo.... jsem si to 11-ti letý dítě podala jeho slovníkem a fakt jsem ho držela za triko pod krkem, ono vidět, že Vám dítě někdo srazí na zem, nalehne na něj, předvádí sex na ulici, je docela síla. Když mne viděl rozzuřenou - musela jsem ho odtrhnout, ještě prohlásil pár sprosťáren na mou adresu (učitelka mi pak řekla, že takhle, bohužel, se doma baví celá rodina)

a pak jsem měla tmu, kdyby mne rodiče chtěli žalovat, tak půjdu k soudu, ne, nezbila jsem ho, ale docela jsem k tomu neměla daleko. Stydím se za to. Ne vůči sobě ani synovi, za to, že mně dítě dokázalo vyhecovat tak divokou reakci, už jsem to tu kdysi psala.