Já ji chápu, už u prvního dítka jsem byla přesvědčená, že se o něj nikdo nedokáže lépe postarat než já
![~t~](/g/s/20.gif)
No fakt, je to úúúplně normální mít o mimi strach, je úúúplně normální nechtít ho nikomu půjčit, ale v zájmu zachování zdravých vztahů v rodině a do budoucna i v zájmu zachování vlastního zdraví duševního doporučuji to v sobě překonat, aspoň občas...
![~;)](/g/s/2.gif)
První dceru jsem půjčovala "na chlubení" hned jak mohla ven a pak téměř denně, trajdat sama po dědině mě nebavilo a byla jsem ráda, že mám klid. Druhou dceru už moc nepůjčuju ikyž bych chtěla, protože musím stejně ven každý den s tou starší...