Prvni dite jsem pujcovala velmi brzy, druhe, nevim vubec proc, nedavam naopak skoro vubec. Tak nejak mam pocit, ze kdyz je to naposledy, tak si to musim uzit. Sice prochazku teda opravdu nepovazuju za vrchol dne /to je docela usmevna predstava/, ale pokud jdu pryc, Belu muze hlidat jen manzel a to jeste jen tehdy, kdyz je najedena. Je fakt, ze ona je vic nuchnaci nez byl syn, spi s nama v posteli a je v klidu, kdyz mne vidi na blizku, tak proc ji to nedoprat. Navic, ja jsem bez ni taky nervozni.
Byt tvou kamaradkou, tak to babickam reknu, jak to je. Je to jeji dite a ona si s nim muze delat, co chce.