Pane doktore,prosím Vás o odpověď,jestli platí ještě nabídka od Vás na terapii.Jsem z Prahy,myslím,že by neměl být problém na spolupráci s Vámi.Jestli chcete,tak Vám napíšu několik hlavních informací o mém onemocnění,které je trochu jiné.Prostě z ničeho nic mi praskla céva v myšlenkové části mozku na levé straně a krvácení do mozku bylo jasné.Ale první doktor na pohotovosti nic nepoznal,dal mi injekci na uklidnění a poslal mě domů se slovy,abych si došla k obvodnímu,jestli mi bude ještě špatně.Noc byla ta nejhorší v mém životě(ohromné bolesti hlavy,neustálé zvracení).Ráno jsem vstala a šla k obvodnímu lékaři,který taky nic nepoznal a poslal mě na Bulovku na gynekologii,že prý to bude zřejmě mimoděložní těhotenství,přišli jsme na Bulovku,kde jsem čekala jako všude samozřejmě v čekárně asi dalších půl hodiny a tam nezjistili samozřejmě také nic,a tak mě jěště poslali na neurologii,kdyby to bylo náhodou něco jiného a kdyby ne,tak že mě tady uloží na lůžko na nějaký čas.Na neurologii jsem jen natáhla ruce a za moment volali do nem. na Homolce,že mají kritický stav.(((Od té doby,co se mi udělalo špatně a hned odešla na pohotovost do Palacké ul.uběhlo devatenáct hodin,než první lékař zjistil co to je!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!)
Samozřejmě krvácení už bylo tak rozsáhlé,že lékaři,když viděli rentgeny,tak mi dávali 5% na přežití a manžela upozornili,že tuto operaci nemohu přežít!!
Na Homolce operace trvala osm hodin,operoval mě naštěstí tým odborníků,kterým nyní vděčím,že jsem na živu,i když první operace se nezdařila jak měla,nastali komplikace,protože se do rány dostala infekce,a já nebyla v pořádku s mluvením a pohybem ruky,následovala po osmi dnech druhá operace,kde to dopadlo vše v pořádku,vše se zpravilo,nasadili mi sodanton,neurol atd.Po měsíci mě pustili domů.Přesně po půl roce jsem dostala těžký epi záchvat.který se opakoval ještě čtyřikrát,pak mi lékaři na Homolce změnili prášek za Epilan D-Gerot,po kterém jsem neměla záchvat až do této doby.Dokonce jsem si našla ještě jednoho neurologa,který mi doporučil prášky pomalu omezovat,a jsem stále bez záchvatu.Ale je mi 26 let,mám nyní už manžela(stále ten samý,který byl se mnou od začátku až do konce)a chtěla bych moc miminko,ale mám strach a potřebuji pomoci, poradit,protože lékaři na Homolce mi děti nedoporučují,a naopak ten druhý neurolog mě uklidnuje,že se těmto lidem taky narodilo plno zdravých miminek.Nevím si rady.omlouvám se,jestli jsem Vás zdržela,ale už jsem to chtěla napsat celé.Mám u sebe všechny papíry od začátku až do dnes,takže jestli mi chcete pomoci,tak mi prosím odepište.Nezůstaneme Vám nic dlužni.Děkuji Romana Svatková
Praha 8