to je fakt patová situace. Ale znovu - když dcera neměla sílu a chápala své rodiče, bych asi bojovala za to, aby ji vnučka měla, už jen být tou mámou, co ji má podpořit, i když ví, že bez dcery to bude těžký. Oběti jsou všichni, jenomže prarodiče tak nějak dobrovolně - zpočátku, pak už se vezou.. po všech generačně.

Máma slouží a dcera sloužit bude protože miluje a chápe. Jediná šance je ten kruh prostě přerušit. Pro ni - myslím studentku - dceru. Nebo bude fungovat jako máma.

Zní to blbě, co? O našem rodinném rodinném životě - to není kruh, ale elipsy, - bych mohla vyprávět roky, o životech lidí kolem mne v podstatě skoro totéž i když jinak, fakt to není snadný. Jako není snadný zbavit se chlastajícího táty dětí, co mi občas namlátí, protože nás živí a děti miluje, stejně jako není snadný zbavit se manžela, co nás zajistí, protože je jen nevěrný, je to chlap, mají to v genech.

Na tohle neexistuje řešení, který bys mohla implantovat, ač bys chtěla.