Hano, pak si tedy rozmysli, co píšeš. Máš-li starého a nemocného psa, který měl dvě operace mléčné lišty (zrecidivovalo-li to jednou, bude recidivovat i nadále, takže tím to nekončí) a před sebou další dvě operace, očí a análních žláz, pak se nutně musím ptát, zda tvůj pes stojí o to, být sešívaný jehelníček, trpět opakovaně pooperačními bolestmi, nechat do sebe řezat, sešívat atd atd.

Devítiletý pes ovšem není starý pes. Takže tvůj příspěvek byl dost zavádějící; u devítiletého psa ještě celkem chápu snahu řešit věci radikálně, protože před sebou může, i když nemusí, mít ještě třeba tři čtyři roky kvalitního života, v tom příznivém případě. Co má před sebou pes ve třinácti?

Ony jsou dva extrémy a oba jsou špatné; jeden z nich je, při prvním větším problému nechat psa utratit; druhý z nich je, držet za každou cenu psa naživu jen kvůli sobě, ne kvůli němu, i za cenu opakovaných bolestivých zákroků a čím dál radikálnějších operací...