Také máme podobné dilema. Fence je 15 let, je plná boulí, má téžké hnisavé záněty v uších díky kterým neslyší, záněty análních kanálků, nemocné srdce a zvětšená játra, je po mrtvičce, má skoliozu a teď ochrnula na zadní nožičky (vyhřezlá plotýnka). Občas se pomočí (hlavně ze spaní), ale jinak když jí každé cca 2 hodiny vyneseme ven, vymočí a vyprázdní se s podpěrou sama. Jezdíme denně na injekce a s nožičkami je malý pokrok, postaví se na ně i když je neovládne a spíš je táhne - má totiž velmi silné přední nohy, protože se zády a zadními končetinami má delší dobu problémy (i tak nesmí prý cca 6 týdnů ani po zlepšení udělat krok). Fenka má ale ohromnou sílu do života, je veselá, projevuje hravost, normálně žere, zřejmě necítí vůbec žádnou bolest (alespoň se tak vůbec neprojevuje)...trochu jí psychicky trápíme, když jí musíme občas někam na chvíli zavřít a odejdeme (i když je to jen na wc...prostě nikdy zavřená nebyla a teď nesmí chodit). Je s ní velká práce, já jí neunesu, takže můžu jen asistovat, vytírat loužičky, být s ní, donést jí jídlo a pití. Fyzicky až na ty nožičky se teď zdá být celkem vpořádku (je to čilá babička), i tak jsme uvažovali, jestli to není týrání - to, že musí být zavřená, z čehož je fakt smutná. Když zprvu injekce nepomáhaly, tak jsme přemýšleli o utracení, ale zase jsme to odložili, protože opravu vypadá, že jí vlastně nic nechybí (až na tu volnost)...i se umí po psím smát Bouličky jsou dle vet zřejmě rakovina, ale nemá prý cenu je vůbec řešit, když teď nevíme, jestli fenka neochrne úplně. Dokud nemá bolesti, asi nic řešit nebudeme. Ale to dilema naprosto chápu.