Stalo, ve dvou letech syn přestal ze dne na den používat pravou ruku, nezvedl ji na hlavu. Napřed jsme byli na chirurgii na rtg, nic, tak nás poslali na ortopedii, doktor řekl, že je vykloubené rameno a poslal nás na Bulovku na chirurgii, že mu to tam pod narkózou vrátí zpátky (mimochodem ten doktor na ortopedii na poliklinice v Bohnicích se choval tak strašně, že už bych k němu v životě nešla). Na Bulovce řekli, že to určitě vykloubené rameno není, poslali nás znovu na rtg.Poté se sešlo asi šest doktorů, chirurgů a ortopedu a řekli, že vůbec nevědí, co by mu mohlo být a poslali nás na rehabilitaci. Tam se napřed sestry pohádaly, která s ním bude cvičit, když jsou mu dva. Nakonec to jedna vzala a naučila nás dva cviky Vojtovy metody. Cvičili jsme asi dva měsíce a úplně se to srovnalo, ovšem cvičení bylo strašné. A moc dobře si pamatuju, jak jsem byla vyděšená, byla to taková beznadějná situace. Takže bůhví, co se tenkrát stalo, ale dobře to dopadlo.

Pokud jde o nožičku, jednou se nám stalo, že syn šlápl na kostku a několik dní na nohu taky nebyl schopen došlápnou, nic nebylo vidět a ani si moc nestěžoval na bolest, spíš se taky sesypal, když došlápl. Přešlo to asi za týden.