no tak jestli tě to "uklidní" tak já mám spíš dost nízkej tlak (max. 110/80 a to jsem běžela do ordinace na poradnu na poslední chvíli,takže jsem byla rozhýbaná) ale panickou ataku jsem měla taky :-/ Jsem děsně lekavej člověk, tchán se mě jednu dobu snažil "trénovat" že na mě "bafal" z pozarohu nebo tak něco a až když viděl že jsem to fakt málem nerozdýchala tak přestal. Já mám ten problém že když se leknu tak šíleně řvu a jsem děsně sprostá - jak se bojim. Což se stává i když mají třeba děti úraz - nedokážu zachovat chladnou hlavu - nejdřív se musím z toho svýho strachu vyřvat a vynadávat a pak jdu zachraňovat. Což šíleně irituje mého muže, myslí si že jsem na tohle neschopná. Ale já nejdřív musím vypustit ventil a až pak reagovat. Tím pádem mám taky dost afekty když mě dětičky vytočí - ze všehno nejdřív zařvu jak raněnej tygr a až pak začnu vyšetřovat..... vím že to pro ně není nejlepší, ale ještě jsem nenašla způsob jak to odbourat. Je to pro mě obrovsky úlevné. Jinak by mě ten stres asi už dávno zabil.