Jo, to máme.

No vida, já jsem si podruhé říkala, že epidural chtít nebudu, ale po dvaceti hodinách jsem na něj ráda kývla. Jenže než jsme došli na sál, otevřela jsem se ze čtyř na deset a bylo pozdě. Zpětně jsem moc ráda, protože nevěřím, že s epiduralem bych kluka vytlačila, rodil se předhlavím a s pupečníkem kolem krku, tak to šlo dost ztuha a trvalo to hrozně dlouho, ale na sále jsem se málem rozbrečela, když jsem se dozvěděla, že je pozdě.

Akorát já bych, kdybych ještě někdy rodila, což nebudu, císaře na přání zvažovala. Strašně jsem se podruhé bála, že miminko umře ještě než se narodí, ozvy byly v čudu, hlava miminkama zašprajcovaná mezi nohama, no nic moc. Naštěstí chlapík vypadá, že se s tím vypořádal dobře.