Vaal, myslím, že tvůj náhled je příliš jednostranný. Děti mám 3 - dnes 19,16 a 9. Běžné práce jsou samozřejmostí-údržba svých i společných prostor, nádobí, vaření, praní... Ale jsou práce, které mohou děti považovat za nepotřebné, nebo které by v jejich nepřítomnosti dělal někdo placený. Takže umytí auta (které jinak meju v myčce), natírání střechy nebo kopání výkopu jsou u nás práce honorované a dopředu domluvené - nás to vyjde levněji a děti nemají pocit, že z nich děláme levnou pracovní sílu.
Peníze za známky se u nás neřeší, jen vědí, že podpoříme (i finančně) jakoukoli aktivitu vedoucí k rozšíření vzdělání - ať je to nákup kytary, lodě, či CADu. Vědí, že by tato podpora skončila, pokud bychom viděli, že je to baví měsíc. Plus dostávají nějakou odměnu za vysvědčení - tohle neberu za známky, ale jako prémii za snahu. Odměnou bývá společný oběd v pěkné restauraci, dort nebo i dárek (pamatuju i větší - foťák po ukončení základky a přechodu na gympl, či GPSku při ukončení gymplu).
Možná nejsem morálně na výši natolik, abych děti dokázala motivovat k pravidelné a nikdy nekončící bezplatné práci, zvlášť v době, která by i pro ně měla být odpočinková. Vím, že když je potřeba, neřeknou půl slova - ti starší, maloch frflá vždy a určitě odměnu nepovažují za samozřejmost - ale ruku na srdce - ty nemáš radost z peněz navíc, se kterými jsi nepočítala, nebo naopak kvůli kterým sis odpustila třeba kino či výlet?