Téma císařského řezu tu už bylo omíláné xkrát. Já za sebe můžu říct, že mám za sebou dva, první po 60 hodinách porodních bolestí, byl fakt akutní, protože se mi prostě neotevírá děložní branka. Ten druhý byl naplánovaný, protože to prostě jinak nešlo. Poporodní stav byl pohoda. Ráno jsem porodila, měla jsem epidural, asi hodinu potom mi přinesly sestřičky holčičku, potom jí zase na chvíli odnesly a já jsem si sama řekla, kdy už jí chci mít na pokoji. Večer už jsem seděla na posteli a normálně jsem zkoušela kojit. Druhý den jsem od rána běhala jako srna, tedy lehce postřelená, ale mobilní. Ten první císař byl trošku horší, protože jsem byla unavená z předchozího nepostupujícího porodu, proto mi daly holčičku později. Ale žádné hrozné bolesti jsem neměla ani při jednom. Psychickou újmu z toho, že jsem děti neporodila "přirozenou" cestou taky nemám, vztah k nim se mi asi taky nijak nezměnil a ani děti mi nepřijdou labilnější než ty, které si tu cestičku našly jaksi samy. Já osobně jsem proto, aby si matka vybrala, co je jí příjemné a méně stresové. Já už tedy asi žádné dítě mít nebudu, vzhledem k mému zdravotnímu stavu a věku, ale po zkušenosti z let minulých bych brala možnost volby.