Ahoj,
můj manžel původně u porodu být nechtěl, měl strach, že se tam budu zmítat a on nebude moct nic dělat. Nakonec to byla taková rychlovka, že ani nestačil utéct, tak dramatické to nebylo a já jsem byla moc ráda, že ho tam mám, protože jsem občas nebyla schopná vnímat od porodní asistentky pokyny, co mám dělat, bylo to na mě nějak moc daleko. A manžel mi hrozně pomáhal, vlastně tu komunikaci zprostředkovával, ani bych to do něj byla neřekla.
CHápu, že to pro chlapy může být i dost nepříjemný zážitek, koneckonců, vy byste se chtěly dívat na nejbližší osobu, jak se trápí a vy mu nemmůžete pomoct?
Záleží asi na tom, jak ten porod vypadá, a taky každá ženská nemusí chtít, aby jí v tý chvíli viděl, ne jenom mezi nohy, ale vůbec. To si musí každý rozhodnout sám s partnerem, tady myslím není v ničem problém.