Zajímavá debata, ani nevím, kam se pořádně zařadit, jestli dětem dopřávám málo nebo moc, asi jak se to vezme.
Máme čtyři děti ve věku 19, 17, 6 a 2 roky.
Asi záleží na standardu rodiny. U nás každý máme svoje kolo, lyže, běžky, in-liny, lední brusle a takové to normální vybavení, co k tomu patří. Každý hrajeme na hudební nástroj a ne jen na jeden, máme jich doma opravdu hodně, od klavíru přes housle až po basovou kytaru. Dvěma prostředním dětem platíme učitele na nástroj, nejstaršímu jazykový kurz na jazykovce.
Na druhou stranu my ani děti nelpíme na značkovém oblečení, drahých dovolených a nejlepších mobilních telefonech. Na dovolené v hotelu jsme nebyli ani nepamatuju, taková dovolená nás ani nebaví. Jezdíme s přívěsem a se stany. Obě starší děti chodí bez remcání na brigádu, kde si ke škole vydělají kolem 4000Kč, dostávají každý 2000Kč od nás, ale ani korunu navíc (platí si z toho MHD, věci do školy, kulturu... no a když nebudu naivní, určitě i nějaké to pivko . Spokojení jsme všichni. Děti nejsou rozmazlené, rozhodně nemají, na co si ukáží (např. počítač máme doma jeden a jeden notebook, nejstarší kluk si pořídil svůj notebook z prázdninové brigády-potřebuje ke škole, mobily máme všichni obyč), doma pomáhají. Tak proč jim nedopřát vzdělání a koníčky, když můžeme?