Nevím, jakou souvislost v tom případě měla invektivní otázka ohledně toho, co si o tom myslí její muž. Můj muž respektuje má rozhodnutí tak, jako já respektuju jeho. Připadá mi to samozřejmé, že partner chápe i strach, nebo chápe i to, že jeho žena není ukázněná tuctovka, která se chová podle společenské objednávky - když to dělají všechny...........
Připadalo by mi minimálně nevkusné, kdyby můj partner jakýmkoliv způsobem projevoval snahu nacpávat mě do "tuctů". Vzal si svobodnou bytost s potřebou se svobodně rozhodovat a ví, že zasahovat do takto výsostných vod partnera je naprosto nepřípustné, nehledě na to, že dobře ví, že on rodit nebude a nebude podstupovat to, co přísluší jen ženě.
Takže ten partnerský model, který ty tu ostře napadáš, mi připadá samozřejmý a pro mě a jak vidno i pro některé další, jako jediný možný.
Skutečně milující a milovaný muž NIKDY neshazuje svou ženu a neudupává její ženské sebevědomí tím, že by ji srovnával s "Mařkou odvedle".
Tebe jsem slepicí nenazvala, ale označuju tak určité chování, které požaduje od ostatních chování "podle Mařky odvedle" jako jediné správné.
Žená má právo projevit své obavy z porodu a má právo očekávat, že ji partner podpoří.