Martino,
to je asi ten jediný kámen úrazu,že kamarádi jdou do školy a on by zůstal. Jedině snad,že by měl kamaráda,který také nejde a nebo ho namotivovat,že bude předškolák a třeba mu domluvit nějaku aktivitu,která pro "maláky " není,ale pro předškoláky je.
Nevím odkud jsi,ale pokud z Prahy můžu ti dát kontakt na hodně dobrého psychologa. Má sice tak dvou měsíční objednací lhůty,ale jak se k němu dostaneš,tak pak už to jde.

Ještě k té grafomotorice.
Syn má poruchu jemné i hrubé motoriky,takže o tom něco vím. :-( Škrábe jako kocour a jeho obrázky jsou pořád takové dětské. Užili jsme si kvůli tomu taky,protože paní učitelka nebrala jeho poruchu v potaz a dala mu na vysvědčení dvakrát dvojku a zkazila mu tak samé jedničky. Těžko jsem mu pak vysvětlovala,že by si tu jedničku zasloužil,protože on doma,tak trénoval,ale holt neměl krasopisně napsané písanky. To byla asi největší nespravedlnost,které se mu dostalo ve škole. On se tak snažil,ale prostě nedokázal jít za hranice svých možností,ale tu snahu nikdo neocenil.