Nám ho naopak dlouho odmítali, já o něm byla přesvědčená už od jeho tří let, že je to AS, až to v sedmi letech psycholožka potvrdila. Na diagnóze nezáleží, dnes se dá říct, že z toho do velké míry vyrostl, nebo spíš se díky své inteligenci spoustu věcí naučil, u AS to tak bývá. Přesto je jiný. Ale není vyloučený z kolektivu, má kamarády, dokonce je zamilovaný a mezi staršíma spolužákama je celou dobu spokojený, možná právě proto, že jsou oni sociálně vyspělejší, měl vždy štěstí na třídu (teď je ve třetím kolektivu) a nikdy neměl problémy s posmíváním.