Monty, jak už psala MD - vy zřejmě poradit nechcete. Předem víte, že u vás to fungovat nebude. Já nejsem zastánce volné liberální výchovy - když si bude v rodině dělat každý co chce, kdy chce a jak chce, pak se dopracujete k jakési rodinné anarchii. Podle mě má dítě mít určité hranice, které by mu měly vytýčit rodiče. Pokud trávíte s dítětem de facto jen část dne,jak jste popsala, pak dítě vychovává i babička. Problém může být už jen v tom, že každá z vás preferuje jiný model výchovy a dítě pak reaguje tak, jak jste popsala. Už Komenský říkal, že ve výchově má být vzácná jednomyslnost. Psychologa bych se rozhodně nebála navštívit i v tomto věku, sama jsem toho využila. Dcera byla hyperaktivní dítě. Ale i ten psycholog vám poradí to, co částečně napsala MD - totiž UTAHAT. S dcerou jsem podnikala ne procházky, ale spíše tůry (v roce a půl nebyl problém, aby uťapala denně až 10 km), a to za každého počasí a pokud dělala něco, co neměla a nepomohlo důrazné NE, pak jsem ji třeba násilím (tím myslím za použití síly - kdo se snažil polapit kopající a vzpouzející se dítko, tak to zná) odnesla od předmětu jejího nežádoucího zájmu. To lze ovšem těžko vyžadovat od babičky (tedy pokud nemáte extra trénovanou a sportovně založenou babičku).