Tak za prvé, v těch dvou letech a něco je dítě v klasickém "období vzdoru", nebo spíš bych to nazvala, že si děti ovědomí své jí, svou vůli a zkouší, jak co mohou ovlivnit. Zároveň se ale ještě neumí rozhodovat - stresuje je když zjišTtují že každé rozhodnutí PRO něco znamená i rozhodnutí PROTI něčemu. A z toho pak dostanou záchvat vzteku - takové to "chci tamto" a vzápětí naopak "chci tamhleto".... nevědí už co by a je z toho zásek! Moji oba kluci to v tom věku cca. od 2 let měli.

Já jsem jim vždy vysvětlovala, že když se rozhodli nějak, tak už to tak bude, ale že příště to mlžem třeba udělat jinak. Zároveň jsem vysvětlovala proč už např. je pozdě jít ještě ven apod. Vždy je ale dobré už při tm zůstat a nevnášet do situace další zmatek změnami na poslední chvíli. Oni se třeba chvíli vztekají, ale po párkrát zjistí že je v tom nějaký systém.

Obecně se mi osvědčilo (ale také mi to vždy nejde, jsem bohužel někdy dost netrpělivá a vzteklá :-/) hoooodně vysvětlovat, snažit se děti chápat a respektovat co ony chtějí a cítí, ale na druhou stranu v těch věcech které považuji za důležité, neustupovat (ale samozřejmě s vysvětlením, proč). Je dobré mít pro sebe jasno v tom, z čeho jsem ochotna ustoupit a z čeho ne, a zatím si pak stát.