Co se týče provalené nevěry …je to tři roky zpětně. Jsme s manželem pořád spolu, ale není to jako na začátku…ta bezmezná oddanost z mé strany je pryč…někdy mě to mrzí a někdy se cítím svobodnější. Taky jsem původně byla rezolutní co se týče nevěry a balení kufrů, ale najednou po provalení zjistíte, že nemáte tu sílu, protože vám to tu sílu provalení sebere, protože když svého partnera, manžela milujete, tak vás to skolí. A když jsou děti, spousta prožitých let, kamarádů, širší rodiny….tak o to je horší balit kufry. Neumím radit podobně postiženým, protože jim doma nesvítím, ale myslím , že nemá cenu dělat něco , co jim je nepřirozený. Já osobně jsem nevyčítala…nabídla mu prostor na odchod dohodou….pokud chce…..brečela jsem před ním často a jak jsem se za to nesnášela (prostě brečím u zpráv, knížek, filmů) , tak jsem radši e-mailovala.