Několikrát tady zaznělo, že jsi tušila. A jak dlouho? Já tedy teď nedávno "tušila" dva týdny a už jsem z toho byla napůl šedivá! Teď to tedy vypadá, že nevěrný mi nebyl, ale už mu věřím mnohem méně než dřív. Jak můžeš tušit a nic nedělat, nesnažit se to řešit, zjistit víc?
A ještě k těm hysterkám - já byla před pár lety na straně milenky, i když jen pár týdnů a navíc jejich vztah již údajně umíral půl roku, takže jsem byla spíš ta sekyrka, co všechno rozsekne...
Jeho oficiální přítelkyně hysterčila, volala mu do práce asi 6x denně (měla jsem kancl vedle, tak to vím), ve chvíli, kdy jsem se oficiální stala já, najednou "otěhotněla", ovšem za pár dní už potratila (z těch nervů!!), pak měla autonehodu (pomačkala si dveře na jedné straně), pak jí byla zjištěna leukémie (dnes je zcela zdravá), pak měla problémy s rodiči.... Když vystřílela negativní věci, začala s pozitivy - zvala našeho milého na večeře, vařila lahůdky, zvala ho na koncerty a oslavy, kupovala mu dárky.
Já celou dobu nestačila valit bulvy a nevěděla, zda se smát či brečet . Ve chvíli, kdy jsem to vzdávala - to byl na mě moc těžký kalibr. On se definitivně rozhodl vjet do klidného přístavu a dnes se při vzpomínkách na to většinou pobavíme.