Tak to nechápu..to mně zase přijde nespravedlivé..pokud nejsem nemocná a jsem na mateřské, tak po chlapovi skoro nic nechci...teda spíš jen takové ty organizační a jednorázové silové věci..dovez, pomož vynést, zatluč, oprav atd.
Respektuji, že má v práci stresy a potřebuje odpočinek.
Ale až nastoupím do práce, tak si asi budem muset zaplatit výpomoc v domácnosti, protože ten můj, když jsme oba pracovali, nudělal doma lautr nic...To bych asi už nepřekousla a hrozil by rozvod I když jsem třeba bývala v práci dýl, a protože on vydělal třikrát tolik co já...tak měl pocit že nic tedy nemusí...což mi tedy košér nepřijde..já byla mnohdy unavenější jak on...přímá úměra...námaha versus vydělané peníze tedy rozhodně nebyla.
Ano, myslím, že je dobré se dohodnout která kariéra bude hlavní a která vedlejší(pokud jsou děti)...a kdo případně s nimi zůstane doma...ale nechat všechno jenom na druhém?
(To je jen takový můj svěřující se monolog )