Přidat odpověď
Náš syn je herní maniak, takže ne nenecháváme, ví, že jednou vyhraje on, jindy zase třeba já. Prohrávat se naučil a už to bere vcelku v klidu, většinou chce odvetu. Ale je pravda, že kdyby měl prohrát třeba potřetí za sebou, tak to už ho nechám vyhrát. Ale je pravda, že nás velmi často poráží zcela regulérně, třeba teď v Osadnících z Katanu kašle na strategii, hraje podle toho, jaké karty mu chodí a často nás porazí a to má teprve necelých 5 :D Pexeso se většinou snažím uhrát na plichtu, protože mám taky svoji hrdost a porazit se nenechám :D Ve hrách na štěstí má většinou jaksi větší štěstí :D
Pokud se třeba vzteká, že prohrává a nechce si to nechat vymluvit, tak hru prostě sbalíme a hotovo.
Jak tu ale někdo psal, pokud ho učíme něco nového, tak ho necháváme vyhrát, aby se mu hra neznechutila.
Předchozí