Jde jen a pouze o to, že na tom není nic tak špatného, pokud to někomu funguje. Ta žena ostatně byla ctěná a vážená. Nějak jsme sice svobodné, ale tu a tam mám pocit, že některé z nás si tu svobodu spíš, než užívají, řádně vyžírají a že by byly ctěné a vážené...........
Jenomže dnešní manžel tak nějak nemůže svou ženu ctít a vážit si jí za něco, co kdysi dokázala poskytnout jen ona. Dnes ona umí totéž co on a po něm se chce, aby převzal část jejích tradičních povinností. Proč ne, ale je nutné se smířit zároveň s tím, že žena ztratila své výsostné postavení ženy jako matky a hospodyně a pokud zrovna nemá to štěstí, že je muž schopen ji přijmout za "parťáka", neví ani jeden kudy kam.
Byl v tom určitý řád, o který se všichni opírali. Netvrdím, že je to jediné správné, máme spoustu možností, jak naložit se svým životem a se svým ženstvím. Nepopírám všechny výhody, které z toho plynou, jen s těmi výhodami přichází i určité negativní jevy, které jsou zákonitou součástí vývoje k rovnoprávnosti. Tu a tam máme patrně problém s přijetím těch doprovodných jevů, včetně toho, že muž s tím není ztotožněn a jaksi nespolupracuje.