Ananto, já si troufám říct, že už dokážu rozpoznat, kdy je třeba se jistit a taky vyhodnotit, jak.
Jsem svým způsobem jištěná svými znalostmi, přece jenom něco umím a nějaký ten papír na chytrou hlavu mám taky.
Malinké ekonomické jištění mám taky.

Stejně tak se spoléhám na svou schopnost vyhodnotit svůj vztah a míru rizika.
Považuju ji za minimální, takže spíš myslím na případ, kdy bych musela rychle převzít roli živitele. Zpočátku by to patrně nebyla žádná sláva, ale hlady nezhyneme. To ostatní se dá zvládnout postupem času. Navíc, mám jen jedno poslední závislé dítě a slušně zabezpečené rodiče, takže s každým rokem se snižuje potřeba jistit ještě někoho dalšího, to samozřejmě hraje svou roli.

To vážně není o tom, že bych bláhově mávla rukou, to je spíš o tom, že všechno zajistit a pojistit nelze, takže vyhodnocujeme míru rizika podle naší momentální situace.
Co se týče vztahu - prostě jsem tomu muži vložila do rukou svůj život bez pocitu strachu a bez potřeby jištění. Při své pragmatičnosti nejsem schopná vysvětlit proč, prostě je to ten pravý a jediný.