No, já myslím, že přirozená hranice je hlavně v tom dítěti.
Když pominu příklady z okolí (které mi taky potvrzujou, že prostě až to přijde tak to bude
) taky ty moje dva příklady začaly s nočníkem přesně v souladu se svou povahou. Starší dřív, postupně, s pomalým vývojem přímo k cíli a mladší později zato "hopem skokem" z plínek přímo do trenek
Myslím, že v současné sobě je tolik myšlenkových směrů ohledně nočníkování, že vliv "plínkové lobby" si neumím moc představit.