mám stejný přístup jako ty. Je normální pokud některé děti v určitém věku nechtějí nic půjčovat. Když dcera nechtěla něco půjčit na písku a jednalo se o dítě, které půjčuje tak jsem jí řekla něco ve smyslu: "nemusíš půjčit, je to tvoje, ale aby ti nebylo líto, až si budeš chtít něco půjčit od holčičky a ona ti to taky nepůjči." Nebo tak něco. Pokud šlo o dítě, které nepůjčuje, tak jsem zase řekla "nemusíš půjčit, pokud nechceš, holčička ti taky nepůjčuje". V případě jablíčka bych jednala podobně. Pokud by se dcera nechtěla podělit, tak bych vzala její sestřenku (teď nevím, o koho se přesně jednalo) a dala jí jiné jablko s tím, že mě mrzí, že je dcerka tak lakomá. Být babičkou bych spíš takové situaci předcházela a jablko rovnou rozdělila.
Mimochodem dceři je teď pět. K dětem je hodná, rozdělí se. Když jí nechtějí oni půjčit, tak asi diskutuje. Spíš je ale neprůbojná. Nemyslím si, že jsem snad udělala výchovnou chybu, podle mě se povaha až tak změnit nemá. A neznamená, že když nemá ostré lokte, tak nebude v životě šťastná. Já na tom byla podobně a snad šťastná i jsem .