Osobně vůbec nejsem proti zdrobňování jmen, ale nemám ráda jejich komolení a hlavně takový ty patvary. Svým dětem klidně jména zdrobním, ale říkám jim i nezdrobněle. Mám kamarádku, co svoje dvě děti oslovuje zásadně zdrobněle a dívá se na mě jak na macechu, když své dceři řeknu Doroto. To mi přijde úsměvný. Řeknu jí klidně Doroto, Dorotko, Dori, Dorinko, ale třeba ne Doruško, Dorčo - jak mají tendenci někteř další. Kdybych měla zmíněnýho Adama, klidně Adame, Adámku, Adi, ale ne Aduško, Áďo.

A jakej k tomu mám důvod? Je mi fuk, jak budou mým dětem říkat v zahraničí a pochybuju, že tam bude Honzík trvat na tom, že není Jan. Předpokládám, že každej Honzík ví, že je v základu Jan. Stejně tak ale nehledím na patvary jmen jako na něco, co nemůžu ani slyšet. Prostě je jenom nepoužívám a to z toho důvodu, že se mně nelíbí.