Já mám Víťu, vždycky jsem chtěla Víťu, už od dětství. Ale to by mi asi na matrice neprošlo, obzvlášť tenkrát, tak je Vítězslav a všichni to komolíme Víťa. Žádný cizince v rodině nemáme, ale jestli někdy půjde do ciziny, tak nevím, máme háčkatý a čárkatý písmena i v příjmení.
Přivádí mě k šílenství, když mu někdo říká Vítek.