No, děti se stýkají s leckýms, hlavně umí "jednat" s dospělými, s dětmi jim to zatím moc nejde, i když se snažíme.
Ale že je víc jazyků si už všimly. A je legrace, že různě jinak dvojjazyčné děti se na ně snaží mluvit všemi možnými jazyky (i když mluví i česky), protože ty naše si ještě moc srozumitelně nepokecají.

A největší psina byla, když jsme řekli jednomu česko-arabskému chlapečkovi jen tak "habibí", on si nás v tu ránu zařadil, rozzářil se a zavalil nás proudem arabštiny. Pak se naštval, že mu nerozumíme