Mě manžel u porodu uklidňoval. Tedy jeho přítomnost. že všechno sleduje, kdyby se něco dělo, tak má větší přehled než já, přeci jen bolestí trochu oblblá. Taky mi pomáhalo, že mi drží hlavu na prsou, na to jsem vůbec neměla při porodu sílu. A pak ten nádhernej pocit společný euforie, to stálo za to.
Byl u obou porodů a je rád a já taky.
Předporodní kurz jsme neabsolvovali ani jeden, přišlo mi to zbytečný, protože v hodině H jsem stejně všechny naučená a vyčtená moudra zapomněla a řídila se instinktem nebo tím co mi poradila porodní asistentka. A od manžela jsem nečekala nic jiného, než že tam bude stát a sledovat to.