Máma byla spíš přes sport, do hudebky jsem nikdy nechodila, na nástroj nehrála... Asi dvakrát jsem měla půl roku soukr. učitele na piáno, dokonce jsme měli piáno doma, ale byla jsem hrozně líná a nikdo mě nenutil. Nevim jestli napsat bohužel nebo bohudík, protože dneska mám k hudbě pozitivní vztah a třeba je to právě tim, že jsem k tomu dozrála sama. Umim základy not, na piáno a na flétnu zvládnu jednodušší písničky. Mám hodně hudební kamarády, skoro každej v mym okolí na něco hraje, občas je mi líto, že já ne... Teď ve 20 se začínám učit na kytaru, dál mám vymyšlenou basovku, za rok, dva... jsem rozhodnutá si vynahradit svoje nehudební dětství a mládí