Posledního října se nám v této porodnici narodil chlapeček.
Doma už máme jednoho raracha, který se narodil tamtéž.
Vyzkoušela jsem si spontánní klasický porod, narozdíl od minula, kdy jsem rodila císařem. Na porodním sále 2 jsme byli úplně sami a díky skvělému personálu a rychlému průběhu mi zůstaly příjemné, jak jen může u porodu být, vzpomínky.
Ležela jsem na šestinedělí P3 a personál byl snad ještě vstřícnější než minule. Zvláště laktační poradkyně, kterou jsme my sice nepotřebovali, ale obě maminky, se kterýma jsem byla na pokoji ano. Ačkoli se jedná o velkokapacitní zařízení byla jsem svědkem toho čemu se říká individuální přístup.
Já jsem zase byla překvapená mírou respektování soukromí. Po porodu jsem měla nízký tlak a tak na sprchu (a na malou stranu) došlo až po několika hodinách odpočinku. Sestra mě odvedla do sprchy, poradila ať si kleknu, kdyby se mě udělalo opět nevolno a abych měla chvilku klidu na čůrání, na minutku se vzdálila. Tenkrát jsem si to neuvědomila, vůbec by mě to nepřišlo. A není to jediná zkušenost na toto téma, která mě později vytanula na mysli.
Opět jsem využila komfortu epidurálu a ačkoli mě měl v péči úplně mladý anesteziolog, tak jsem neměla sebemenší komplikaci.

Protože za sebe mám splníno, tak neříkám příště zase u Apolináře, ale vřele doporučuji.