U Apolináře jsem rodila v půlce srpna na porod. sálu 2. Před porodem jsem si na internetu přečetla článek Porodním sálem krok za krokem (http://www.mojebetynka.cz/clanek/78/porodnim_salem_krok_za_krokem.html). Tak jak je to tam popsané to přesně proběhlo. Epidurál mi dali bez problémů. Po porodu jsem byla dost vysílená a tak mě na odd. šestinedělí ochotně odvezli vozíčkem. Mrnouska si vzali sestry na dětské odd. Byla jsem na P3. V noci se mi udelalo zle (nízký tlak, málo železa ze ztráty krve). Jiná maminka z pokoje došla pro sestřičku, která se o mě po zbytek noci starala - kontrolovala mi pravidelně tlak každou hodinu až do rána, dostala jsem energ. nápoje a piškoty na doplnění energie. Vzhledem k noční nevolnosti jsem ráda, že jsem mrnouska neměla u sebe. Nevím jak bych se o něj postarala, když jsem neměla sílu starat se o sebe. Myslím, že je to i praxe v jiných nemocnicích, že na první noc jsou mrnouskové na pozorování u sester na dětském odd.
Jako prvorodicce mi na zacatku chybeli informace o laktaci - kolik toho mimi ma vypit a jak to je s tim vazenim a jaky to ma vyznam na jejich zdravi. S laktací jsem pak měla problém,prsa mi ztuhla jako silikony a mrnousek ackoliv sal jak divy, nic nevysal. Hned jsem to resila se sestrama - vystridaly se na me vsechny laktacni poradkyne co tam byly. Nakonec, po inhalaci oxytocinu, mi prsa povolily, ale i tak jsem plne nekojila.
Cipky nam nabizely sestry 2xdenne, navic je tam sesterna, kde jsou vždy otevřené dveře. Jde o to se ozvat a říci co potřebuju - na čele to napsané nikdo nemáme.