No tak jsem část přečetla a nedá mi to, abych něco nenapsala. Mám sestřenku, od mala jí tvrdili, jaký je cukr jed, nejedla čokolády, bonbony, pěstovali ji jak sterilní kytičku. Hlavně babička, máma ani tak ne, ale časem se stala taky poblázněnou do zdravé výživy, takže tuku minimálně, namazat si chleba sádlem a na to cibuli, tak to je fuj. NO a jak to dopadlo. Dneska je sestřence 35, cukr do sebe nedostane ani náhodou, léčí se na psychiatrii, má skoliozu páteře, protože kosti nejsou pořádně obaleny svaly a nervy sádlem, jo a na závěr má při výšce 170 váhu 45. Takže tak, chlapa ani nehledá, chodí do práce na 4 hodiny vytírat. Co z toho života má nevím, hlavně, že ví (jak jí to vštěpovala babička), že tuky a cukry jsou jed....