Přidat odpověď
Zabrousila jsem na tuhle diskuzi, protože také musím neustále nutit svou dceru cvičit na housle. Ty si sama vybrala a i když mě to stojí nervy ji k tomu neustále nutit, přestat s tím nechce. Nicméně, musím říct, že teď po roce už se to trochu zlomilo, jak zjistila že je schopná vyloudit nějakou melodii, tak se chuť ke cvičení malinko zlepšuje.
Já jsem se ale chtěla vyjádřit k Winky k výuce na ZŠ. S mnohým cos napsala souhlasím, ale dovolím si oponovat k otázce kvality výuky na ZŠ. Ano, v mnoha školách je to tak, jak jsi popsala, ale já jsem měla tu čest pracovat ve škole, kde hodiny mých kolegyň (aj) byly úplně o něčem jiném. Aktivní přístup k řeči, mluvení, hry apod. Myslím, že takových učitelů je víc, ale kámen úrazu vězí v počtu dětí ve třídě a školních plánech. Pokud mám běžně 15-20 dětí ve třídě, výuka jazyka prostě nebude tak kavlitní, jako když někdo chodí soukromě k učiteli, který má ČAS. Ano, musím se řídit podle plánu, který musím za školní rok splnit, jinak je vyloučena návaznost na další ročníky. Proberu přítomný čas a zjistím, že půlka třídy ho po nějaké době stále neumí. Nic, procvičuju, ale jedu dál, na minulý čas a dál na budoucí čas. A zjišťuju, že nakonec opravdu ta dejme tomu půlka neumí dobře ani jedno. Co teď? Uůstanu dýl u jedné látky, dokud to neumí 90 procent (nad zbytkem musím zlomit hůl) a ejhle, nestíhám dál.
Vůbec se nechci hádat, jenom poukázat na to, že to s velkou skupinou, hlavně když jsou různě schopní, to není vůbec jednoduché. pro ty, kteří zájem mají nosím extra věci a zajímavosti, ale ne vždy to oni chtějí a ač bych ráda, ne vždy se jim můžu pravidelně věnovat. A výsledky - ti musí mít všichni.
Předchozí