Žluťásku, jo jo, život s naší dcerou je jedno velké dohadování
Ale dělám to tak. Dokonce na tom i vydělávám někdy. Např. když dám na výběr umyješ radši nádobí nebo si budeš 20 minut hrát s bratrem a hlídat ho (je mu rok). Vybere si bráchu. Což mě naprosto vyhovuje, neboť je můžu zavřít v pokoji, sebe v kuchyni a o tom, že jsou v pořádku svědčí neustálý řev
Jinak myslím, že naše dítě nemá povinností moc. V podstatě jen vyžaduju, aby si uklízela svůj pokoj, svoje prádlo, pravidelně uklízela nádobí a starala se o kočky a morčata, což je její zvěřinec.
Občas zamete nebo pomůže s vařením či větším úklidem.

Spíš jde u nás o to, že neustále pořvávám "odnes si ty věci, vezmi si bačkory, co to prádlo na gauči, pověs si ručník na háček, ukliď si ty boty do botníku...." Ale to už je takový kolorit, tam dítě reaguje naprosto spontálně