mila Mili,
diky za ten krasny citat...je pravda, ze kazdy mame svuj osud a svou cestu a tou si musime projit sami, ostani jen mohou kracet po nasem boku a byt nam podporou, ale ta cesta ta je jen nase...
kazde utrpeni ma svuj hluboky smysl a nasim nejdulezitejsim ukolem je tento smysl objevit a prijmout a zjistit, co nam dana zkusenost ma dat...
a me to, ze mi mimco umrelo v brisku dalo hodne moc, ac to mozna zni naprosto pomatene, spoustu veci jsem pochopila a prehodnotila...
a to nejpozitivnejsi, co na zkusenosti andelskych maminek je, dle meho nazoru, je, ze to nejhorsi, co se muze v zivote prihodit a sice smrt vlastniho ditete, uz se stalo a nic horsiho tedy uz prijit nemuze....vsechno ostatni bude jen slaby "odvarek", co zvladneme vyresit "levou zadni")
tak vsem maminkam andilku preju hodne sily a mile lidicky kolem)