Přidat odpověď
Před pár lety proběhla tady na Rodině taková celkem hutná diskuse, zakladatelka byla těhotná s někým jiným a řešila, jestli říct. Manžel se strašně těšil, chodil na UZ, hrdě líčil, že bude mít dítě. V diskusi fůra názorů, jako že neříkat. Pár vyjádření, že raději říct, že je to pro všechny lepší než žít život ve lži. Nakonec se rozholda, sebrala odvahu a řekla. Manžel se odstěhoval, ale pak se zase začali vídat a poslední zprávy byly, že to možná zkusí znovu (tedy i s tím dítětem). To mi přišlo fakt úžasný, že sebrala odvahu nést následky a ono jí to nakonec vlastně asi vyšlo, ale už očištěný; už všichni věděli, jak jsou karty rozdány a její muž se mohl svobodně rozhodnout, jestli ji a dítě chce takové, jací jsou.
Předchozí