Ahoj Nel
Šikanu ne, ale určitou ostrakizaci pociťuji. Bohužel, neúplných rodin je v dnešní době hodně. Není to ideál, ale realita, takže by se takoví lidi měli brát jako plnohodnotní, což se podle mých zkušeností často neděje...
Ano, ta nutnost spoléhat se jen sama na sebe, únava… mě deptá. V rámci možností pomůžou mí rodiče, ale je jim přes 70, moc po nich nemůžu chtít. Expartner nepomáhá vůbec, nového partnera nemám.

Doufám, že se tato diskuse trochu rozjede, ráda bych pokecala se stejně "postiženými"

Jinak jsem v trochu jiné situaci než ty - práci mám celkem stabilní, nadprůměrně placenou a navíc mě baví. U mě je problém výčitky, že s dcerou trávím málo času - tu práci nemůžu ošidit, ale zároveň o ni nechci přijít. Pokouším se s tím srovnat, že to bude boj, dokud dcera nebude mít tak 10 roků, kdy už jsou děti relativně samostatné…
Finančně naštěstí nestrádáme.