poprvé jsem o tvém porodu slyšela ještě v porodnici, psala mi to Linda. Podruhé četla se zatajeným dechem, když jsem se z ní vrátila. A teď, potřetí, mě to znovu dojalo. Honzík má skvělou vyrovnanou maminku! Jenom mě to trochu mrzí, když si vzpomenu na svůj porod, kdy jsem celou dobu trpěla pocitem, že mi to (co "to" přesně mělo být, nevím doteď :)) nejde a taky mi to díky tomu opravdu nešlo a z porodu nemám vůbec dobrý pocit.
Doteď mám jako svoje selhání, že jsem pak neměla holčičku u sebe, protože mi bylo hrozně slabo a měla jsem strach, že se nám něco stane. Zpětně si říkám, že jsem to měla zkusit. Ale to mě tenkrát nenapadlo.
Ještě jednou, pusu Honzíkovi a ať máš druhý porod ještě hezčí než první ;-)