Tak já se přiznám, že jsem po porodu u sebe děti mít nechtěla. První noc to nešlo, obě se narodily akutním císařem (zdravotní problém byl v obou případech na mé straně) a já byla na JIP a druhou jsem se na to fakt necítila. Vzhledem k tomu, že jsem měla stavy na omdlení a např. na toaletu mne musela doprovázet sestra, neb bych sebou někde švihla, jsem si to netroufla. Kdybych věděla, že sestřička přijde, dítko mi přebalí resp. vykoupe a já ho sice budu mít u sebe, ale nebudu ho muset přenášet a ošetřovat, tak bych ho u sebe chtěla.
Zajímavé bylo, že u prvního dítěte mi sesttra těžce vynadala, že jsem si neměla pořizovat dítě, když ho ani nechci u sebe a přitom mne chvíli předtím přivezli z JIP na vozíku s tím, že nemám sama chodit, protože jsem jim při vstávání několikrát omdlela.
U druhého dítka mně sestřička sama nabídla, že mi dítě nechá v posteli a kdybych viděla, že potřebuje přebalit, nebo bych už chtěla spát,tak si ho vezme k sobě.