Já jsem rodila u Apolináře se všemi možnými zásahy a zpětně jsem si prožila velký vztek na zdravotníky kvůli "ukradenému porodu", často jsem na Rodinu psala. Ale po porodu jsem skoro byla ráda, že jsem bez dítěte. Připadala jsem si hrozně zničená a pak následovala ještě revize pod narkózou. Zkrátka ten porod byl tak nepřirozený, že jsem se cítila hrozně zničená a celou noc prospala (malý se narodil v 15.10, po revizi mě na oddělení odvezli asi v 18.00, dali mi ho ráno v 6.00). Takže mám "trauma" z toho násilného porodu, ale naštěstí aspoň ne z oddělení od dítěte. (Otázka je, jak je na tom s traumatem chudák Kryštof.) Myslím, že spousta maminek na tom po drastických indukovaných porodech bude podobně.