Přidat odpověď
"
přestože jsem ještě nerodila, si teda nemyslím, že by "skok na břicho" vypadal doslovně jako "skok"...
Teď nechci slovíčkařit, ale jaksi se nemůžu chytit ničeho víc, než tvých slov - takže píšeš: "řekla, že mi zatlačí předloktími na břicho a že musim zatlačit i když to bude nepříjemný". Tohodle bych se třeba "děsila". Teď, když sedím v klidu a bez břicha za monitorem, mi na tom chybí, proč zatlačí, čemu to pomůže. Proč to neřekla sama od sebe předem (jak říkám, nechci slovíčkařit - takže doplňuji - řekla jen to, co jsi napsala, nebo to doplnila i to co, co píšu, že mi chybí?). Proč to řekla tak, jako že teď je ten porod najednou její soutěž a ona tomu všemu zkusí dopomoct ke konci - neboli, proč ten rozhovor (ROZHOVOR )spíše nevypadal třeba takto:
Ona: "Je potřeba miminko dostat rychleji ven PROTO ... " (tím pádem se ty, jakožto hlavní aktér porodu, dozvíš, že se něco děje a co je na tom špatně)
Ty: "Dobře, co se s tím dá dělat?"
Ona ...vysvětlí ti to s tím zatlačením lokty na břicho...
Mě děsí, že když by za mnou přišla stejným způsobem jako za tebou, tak bych s tím, stejně jako ty, neměla v tu chvíli nejmenší problém. A pokud by se stejnou "samozřejmostí" dělali i další zákroky, které se mi teď, bez břicha a za monitorem, řekněme nelíbí, že bych na ně v porodnici přistoupila, a dokonce asi i bez problémů.
No, možná už v tu chvíli by ve mně byla malá dušička. Dost možná bych o tom pak psala příspěvky, ze kterých se dá vycítit, že nemám daleko k slzám a že mi je líto, jak to proběhlo. Ale až zpětně. V nemocnici to nedokážu. I já patřím mezi ty, které se pak ptají, "co mi to ten doktor dneska dělal?"
To mě na tom děsí, víš, ono už jen začít tím, že se rodičce jako první řekne, "DĚJE SE to a to A TOHLE JE NA TÉ SITUACI ŠPATNĚ, je potřeba to řešit" - už tím se odbourá rutina. Protože nemá-li zdravotník pro své úkony větší důvod než rutinu, pak takováhle věta na začátku úkonu nikdy nemůže zaznít (protože prostě nemůže říct, že se děje problém, když se problém neděje a on chce jen vykonat rutinu) a zdravotník by nikdy nemohl s úkonem začít.
"
Předchozí