Ahoj holky.
Než jsem šla včera k doktorce (diabetoložce), tak jsem si myslela, že opravdu těhotné ženy jsou ty nejšťastnější pod sluncem. Tak pomížená a zklamaná a později i s pláčem jsem od lékaře už dlouho neodcházela.
Nejdříve mi nadala jak jsem si mohla dovolit otěhotnět. Později mě sjela snad za všechno co mohla, řekla mi, že už ani nemám nárok na žádné proužky do glukometru. Tak musím vytáhnou z kapsy 1400Kč a jít si koupit proužky. Ale co bych neudělala pro moje miminko. Pak mě sjela za to jeké si vedu zápisky. Přitom jsem si pro sebe dělám kvalitní a podstivé, nelíbilo se jim to, tak jsem z těch svých vypisovala jen to co chtěli oni. Tak teď už je to taky špatně. Já nevím, ať dělám co dělám, vždycky špatně. Už toho mám plné zuby. A nakonec mě sjela za to, že nemá čas mi udělat výpis z dokumentace, tak mám přijít za týden ve čtvrtek v osum hodin večer. Zakázali mi pícht na noc dlouhodobý inzulín, takže budu muset být vzhůru do 22 hodin a ve 2 hodiny ráno budu muset zase vsávat a píchat si a ještě ke všemu jíst. Už teď jsem strašně unavená chci vidět jak budu potom vypadat v práci, když vstávám 4:45. Budu jak vyoraná myš.
Nehledě na to, že stále nemám gynekologa a tudíž nevím nic, ve kterém jsem týdnu, jaký budu mít termín, nemám průkazku, tudíž se ani nemám čím hájit v práci. Vše co vím je jen to co jsem si přečetla a vydedukovala. Nevím co můžu jíst, čeho víc, čeho míň a co vůbec. Zajímalo by mě jestli se malé vyvíjí dobře, jak je velké je to už 14 dní co jsem viděla ultrazvuk.
Vím, že bojuju za malinký zázrak v sobě. Kdyby to tak nebylo asi by mi zase křuply nervy.
Víte co jsem si říkala, že by bylo nejlepší kdybych měla dvojčátka. Chceme s manželem dvě děti po sobě a mám obavy, že mi to doktoři nedovolí.
Tak už jsem se dost vypovídala. Musím zkusit něco trochu nakreslit, ale pochybuju, že vymyslím nějaký zázrak. Spíš z toho bude zmetek.
Jen ještě jsem si chtěla postěžovat, začínají mi být malé rifle. Shaněla jsem normální ryfle s náprsenkou, abych nebyla stáhnutá přes bříško, ale marně. V přerově nic není. Teď sedím s rozepnutým knoflíkem, ale jistím to páskem :-)).
Ahoj a přeji vám pěkný den a mějte se líp než já.
Iva